Lenka Kolaříková
Moje osobní stránky najdete na webu: www.kollenka.cz
Publikuji také na www.sklenenykostel.cz
- Počet článků 27
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1955x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
Lenka Kolaříková
Čtyři miliony proti ebole
Tak jsem v minulých dnech hned z několika médií slyšela zprávu, že česká vláda uvolňuje čtyři miliony korun na boj proti ebole. Do míst zasažených touto smrtelnou nemocí zasílá jednorázové overaly, ochranné rukavice, brýle a návleky. Jistě chvályhodný počin.
Lenka Kolaříková
O jinakosti a co s ní I.
Kamarádce se narodila holčička s Downovým syndromem. A protože kamarádka je divadelní režisérka, dala dohromady představení, na němž se výrazným způsobem podíleli lidé s tímto postižením. Psalo se o tom i na stránkách idnes.cz. Po pár dnech si čtu diskuzi pod článkem a nacházím zde spoustu rozdílných názorů.
Lenka Kolaříková
Hobit: filmařská poušť
Vzpomínám si na loňskou vánoční návštěvu kina, kde jsme s napětím sledovali první část dobrodružství hobita Bilbo Pytlíka. Bavili jsme výborně, příběh nás dokázal strhnout. Dokonce jsem se odhodlala vzít do ruky nedočtenou knihu The Hobbit, kterou jsem si kdysi nadšeně koupila v oddělení cizojazyčné literatury. Tentokrát jsem ji úspěšně dočetla až do konce, nehledě na to, že jsem každému pátému slovu nerozuměla. Originál je originál.
Lenka Kolaříková
17. listopad a Desatero
17. listopadu v roce 2009 se stejně jako dnes konal v Brně lampionový průvod pořádaný studenty. Zakončila jej modlitba v kostele sv. Augustina, při níž mohli příchozí mimo jiné číst tento můj text. Protože mi přijde i dnes aktuální a zajímavý, dávám jej k dispozici také čtenářům tohoto blogu. Jedná se o zamyšlení nad biblickým Desaterem, které v závěru cituji.
Lenka Kolaříková
Víkend plný katastrof
Moji dva mužové prožili o tomto víkendu každý svoji katastrofu ne menší než případný konec světa. Ten starší jenom popocházel po pokoji a nevěřícně a se značnými obavami v hlase opakoval: „Prohibice. Prohibice.“ Ten mladší na tom nebyl o moc lépe. V neděli v poledne, krátce před obědem, jsme v našem miniaturním bytě ztratili jeho oblíbený dudlík.
Lenka Kolaříková
Dítě s tisícovkou na čele
Už dlouho mě nic nezvedlo ze židle tak, jako reportáž vysílaná v Událostech ČT v pátek 17. srpna. Týkala se dětí a jediné sdělení, které reportéři divákům předali, byl výpočet, kolik jedno takové dítě stojí – kolik v kolébce, při nástupu do školy a kolik v pubertě. Reportáž si můžete pustit v archivu ČT.
Lenka Kolaříková
Co s penězi?
Jdouc po ulici zaslechla jsem útržek rozhovoru. „Tak si říkáš, mám si koupit to anebo tohle, nebo investovat, ale do čeho?“ ptal se zapáleně jeden muž druhého. Mohlo jim být něco málo přes třicet. Typický problém singlů, kteří už několik let vydělávají docela slušné peníze a sami je nejsou schopni za běžné živobytí utratit?
Lenka Kolaříková
Mezi paneláky
Dlouhé procházky s kočárkem, zvlášť pokud při nich dítě usne, samy od sebe nutí člověka meditovat. Co taky jiného, když už po sté procházíte tou stejnou ulicí, tím stejným parkem a potkáváte ty stejné lidi a psy. (Možná že jsou to pokaždé jiní lidé a jiná zvířata, ale mně už připadají tak nějak stejní). Jednou jsem se ale rozhodla pro změnu. Opustila jsem rušné centrum města a vyrazila víc na okraj, okolnosti mě přivedly na jedno známé brněnské sídliště.
Lenka Kolaříková
Velikonoce
Budou Velikonoce. Tyhle svátky jsem jako malá nikdy neměla moc ráda. Především proto, že mi tak trochu nedávaly smysl.
Lenka Kolaříková
Postýlka, co splní všechna vaše přání
To jsem se zase jednou pobavila. Nevěřili byste, co všechno se člověk dozví, když čte návod na použití skládací cestovní postýlky.
Lenka Kolaříková
Trudný život nezaměstnaných
Některé věci se prostě nedělají. Vidíte-li starou osobu, nepodtrhnete jí hůlku. Dítěti na pískovišti nerozdupete pěkně uplácané bábovičky. A člověka nezaměstnaného nebudete tahat za nos, zvlášť když jste personalista.
Lenka Kolaříková
Proč používám látkové pleny
Když k nám přijde někdo na návštěvu nebo když před zraky ostatních přebaluji našeho malého, téměř vždy zazní otázka: „Ty pereš plíny?“ Intonace dává tušit velký údiv tazatele. Většinou s nadsázkou odpovím: „Neperu. Plíny pere pračka.“
Lenka Kolaříková
Vánoční rozjímání I
Čtyřiadvacátý prosinec. Datum, které vyvolává spoustu očekávání. Jsou přece Vánoce, Štědrý den! Snad všichni známe z dětství ono napjaté čekání na dárky, které se večer objeví pod rozsvíceným stromečkem. Celý den jsme prožili v posvátném tichu, netroufali si křičet, zlobit se na sebe, skoro ani dýchat, abychom náhodou neodfoukli nějaký křehčí a lehčí balíček.
Lenka Kolaříková
Pravda a láska znovu nad českou kotlinou
Dnes už tato dvě slova snad ani nikoho nedojmou. Tedy konkrétně dnes, v den, kdy zemřel Václav Havel, pravděpodobně ano. Ale už zítra tu bude šeď obyčejných dní...
Lenka Kolaříková
Zaklínadlo dvou dětí
Znám statistiky. Dobře vím, že od jisté doby se v naší zemi a v našich rodinách staly dvě děti standardem, jemuž se přizpůsobuje drtivá většina manželských párů. Když jsem ale v posledních týdnech nejméně pětkrát slyšela z úst matek to samé zaklínadlo, začalo mě podivně mrazit.
Lenka Kolaříková
Proč jsme dnes vyvěsili státní vlajku
Napadlo nás to cestou z ranní mše. Nad divadlem, okolo kterého chodíme, visela česká zástava. „Měli bysme taky vyvěsit vlajku,“ řekla jsem muži. Tento můj návrh k mému překvapení nepovažoval jako většinu jiných za tak velký nesmysl a souhlasil. Bylo to trošku naivní. Žádnou vlajku jsme totiž doma neměli a naše okno v sedmém patře obdivují asi jenom holubi.
Lenka Kolaříková
Zůstaneme kamarádi
Po dlouhém čase jsem zavítala na stránky bulváru a honem rychle jsem z nich zase utekla. Než se mi to ale podařilo, přelétla jsem očima srdcervoucí článek o tom, jak se jedna dámská celebrita rozešla se svým pánským protějškem, též celebritou, byť zřejmě ne tak velkého významu. Pravda, v malých českých vodách se proslulost jednotlivých hvězdiček těžko poměřuje...
Lenka Kolaříková
Trochu nesmyslný třídní boj
Marx by měl radost. Jeho vyhrocenou a pro mě až úsměvnou teorii o třídním boji jsem vždycky brala jako jakýsi podivný muzeální artefakt z předminulého a minulého století. V uplynulých dnech jsme mohli být svědkem, že cosi jako třídní boj v naší společnosti stále přežívá.
Lenka Kolaříková
Respekt k porodu
Uplynulý Týden respektu k porodu s sebou přinesl zajímavé akce, přednášky, besedy, do nichž se zapojila nejrůznější hnutí, občanská sdružení, porodní asistentky i lidé z porodnic. V zásadě hodnotím tuto iniciativu kladně, sama jsem se dozvěděla nové a zajímavé informace. Ráda bych se ale pozastavila nad jedním momentem, který mě tak trochu zaskočil.
Lenka Kolaříková
Ještě ke včerejšku
25. únor bylo lze připomínat různými způsoby. Někteří tak činili na Nerudově ulici, kde se před 63 lety střetli studenti s komunisty ovládanou policií, jiní nad hrobem Klementa Gottwalda na Olšanském hřbitově. Ať si každý vybere, na které z těchto míst by sám raději zamířil. Já jsem měla možnost zavítat na představení brněnského souboru Buranteatr věnované postavě katolického kněze a politického vězně Antonína Huvara.
Lenka Kolaříková
Už zase budujeme. Co tentokrát?
Některá slovní spojení nechápu, zcela jistě k ním patří „budování kariéry“. Naposledy jsem tento podivný výraz slyšela v souvislosti s tvrzením, že dnešní mladí lidé se často rozhodují mezi tím, zda založit rodinu, nebo právě budovat tu svou káru. Pardon, kariéru.
Lenka Kolaříková
O dětech, bolesti i radosti
Jsou malé, roztomilé, smějí se i pláčou. Kdekdo po nich touží, stávají se středobodem našeho života. Jenže co když děťátko delší dobu nepřichází? To je potom potíž. A navíc pořád ty otázky: A co vy, vy neplánujete rodinu?
Lenka Kolaříková
V zimě je zima
Asi jsem naivní. Ale sním o zprávách, které začnou: „Je prosinec a venku sněží. Mrzne, až praští. Venku je to pohádka – sníh křupe pod nohama a tváře každému zčervenají. Domácnosti provonělo svařené víno.“ Možná je to zvláštní, ale když se řekne prosinec, sníh, mráz, napadne mě kupříkladu slovo „hory“, nikoli „doprava“.
Lenka Kolaříková
Předčasně narozený Ježíšek
Asi jsem rezignovala na to, abych se nechala rozčarovat předvánočním nakupovacím šílenstvím. To už přece všichni víme, že od druhé půli listopadu není radno chodit odpoledne do města. A když už se rozhodneme k tomuto riskantnímu kroku, musíme se vyzbrojeni trpělivostí připravit na davy lidí všeho věku. Co mě ale mrzí, že jsme si nechali diktovat obchodními zájmy téměř veškeré prožívání adventu a Vánoc.
Lenka Kolaříková
Čekám na zúčtování
Titulek jako vyšitý pro blížící se „dušičky“, čili svátek zemřelých. Přitom jeho původ není vůbec poetický a ani trochu hřbitovní. Tato věta mě ohromila pokaždé, když jsem na fakultní knihovně ukončila kopírovací proces. „Čekám na zúčtování...,“ informovala mě mašinka. Deset stránek, to je prosím patnáct korun. Děkujeme, na shledanou, přijďte zas.
| předchozí | 1 2 | další |
